Každý kdo navštívil nebo bydlí na horách, určitě rozpozná sníh a jeho druhy alespoň obecně. Přinejmenším starý od nového – čerstvě napadaného, rozbředlého od suchého, prachový od fírnu a to je těch druhů mnohem více.
Z výzkumných i praktických důvodů se sníh začal zkoumat a rozlišovat. Hlavním důvodem výzkumu sněhu je zjišťování lavinových situací a předpovědí, kvality sjezdovek a lyžařských tratí aj.
Ale jak vlastně ke vzniku této nádherné bílé nadílky dochází? Můžeme to vysvětlit fyzikálně a fakticky takto: pokud je teplota vzduchu okolo 0 ºC nebo i nižší, kondenzací vzdušné vlhkosti vznikají v troposféře ledové krystalky, spojující se ve větší útvary, což jsou vlastně nám známé nádherně tvarované sněhové vločky. Ty krystalizují v šesterečné krystalické soustavě a základem jejich vzniku, je přítomnost kondenzačního jádra. Buďto ve formě aerosolové částice nebo ledového zárodku. Tyto ledové krystaly rostou hlavně sublimací nebo-li srážením molekul vodní páry na svém povrchu, méně často pak mrznutím přechlazených vodních kapek. Jestliže ledový krystal dosáhne dostatečné hmotnosti, začne padat k zemi a tím se mění podmínky jeho růstu. Tím tak stoupá uvnitř koncentrace molekul vodní páry a padáním se růst krystalu zrychluje. Toto je popis přímo „sněžení“. Při dopadu na zem, vzniká tzv. pórovitá směs, která není pravidelně uspořádána a ta se nazývá sněhová pokrývka.
Rozpoznáváme tři druhy metamorfozy: : destruktivní, konstruktivní a tavnou. Při destruktivní metamorfóze dochází ke zmenšení objemu, a tím i zvýšením hustoty sněhu – tedy ke známému sesedání sněhu. Konstruktivní metamorfóza vzniká při nízkých teplotách (pod -10 ºC), kdy dochází k rekrystalizaci uvnitř sněhové pokrývky. Tento nový druh sněhu, která při tomto procesu vzniká, se nazývá pohárkové krystaly. Při extrémně nízkých teplotách, je rychlost metamorfózy velmi pomalá a téměř se zastavuje při teplotě -40 ºC. Pokud teplota naopak stoupne nad bod mrazu, vstupuje do systému tavná voda a její opětovné zmrznutí vede ke značnému zvětšení krystalů a zvýšení hustoty sněhu. Metamorfóza neprobíhá rovnoměrně, všeobecně prudší průběh má v počátečních stadiích, při vyšších teplotách a prudkých výkyvech teplot. Důsledkem metamorfózy sněhových krystalů je vznik vrstev sněhu ve sněhové pokrývce, který se nazývá diageneze. Později dochází k sesedání vrstev ve sněhové pokrývce, čímž se snižuje pórovitost a zvyšuje se její hustota. V našich středoevropských středohorských podmínkách, vydrží sníh v původním krystalickém tvaru (při průměrné teplotě vzduchu -5 ºC), nejdéle asi 5 dnů po napadnutí. Protože jsou u nás teploty vzduchu různorodé, je i sněhová pokrývka v našich středohorských oblastech různorodá, oproti oblastí velehor.

Při výzkumu se zkoumá tzv.klasifikace uloženého sněhu. Ta má za úkol prozkoumat tvar a velikost sněhových zrn, teplotu, vlhkost, pórovitost, tvrdost a objemovou hmotnost sněhu. Jednou z dříve používaných metod, byla  klasifikace prvních českých lavinových odborníků Igora Houdka a Miloše Vrby z roku 1956. Týkalo se to vlastně mezinárodní klasifikace, která byla upravena pro české podmínky a dlouhou dobu používána československou Horskou službou. V současné době naše Horská služba používá Mezinárodní klasifikaci sněhu z roku 1990 (ICSI), jež umožňuje srovnávání různých oblastí celého světa. Jedná se o teorii, kde sněhové krystaly padající na zem, se dělí na osm hlavních skupin: sloupečky, jehličky, destičky, hvězdice, nepravidelné částice, krupky, kroupy a ledové kuličky. Kdybychom to chtěli zjednodušit, dají se zde rozlišit tři hlavní skupiny: suchý sníh, vlhký sníh a povrchové formy sněhu.

Česká republika
Adršpašsko–Teplické skály
Beskydy
Bílé karpaty – Luhačovice
Broumovsko
Česká Kanada
České Švýcarsko
Český les
Český ráj
Hostýnské vrchy
Javorníky
Jeseníky
Jizerské hory
Jižní Morava, vinné sklípky
Králický Sněžník
Křivoklátská vrchovina
Krkonoše
Krušné hory
Lužické hory
Máchovo jezero
Novohradské hory
Orlické hory
Šumava
Vysočina

Slovenská republika
Kremnické Vrchy
Kysucké Beskydy
Malá Fatra
Nízké Tatry
Podunajská Pahorkatina
Slovenské Rudohorie
Slovenský ráj
Strážovské a Súlovské vrchy
Velká Fatra
Vysoké Tatry
Západní Tatry
Zemplínská Šírava